Jakým způsobem člověk dospěje k tomu, že je povolán k zasvěcenému životu?

Jistota. Kdysi pro mě tohle slovo bylo jako zaklínadlo. Pamatuju si dokonce, jak jsem tohle téma (nejenom v souvislosti s rozlišováním povolání) řešila s jedním knězem intenzivně pěkných pár měsíců. S odstupem času smekám před jeho trpělivostí pomyslný klobouk, protože ustát všechny ty zvídavé otázky a stesky na to, jak ta jistota nikde není, asi...

Jedu metrem. Před pár stanicemi jsem se rozloučila s jednou ze svých nejbližších a nejmilejších kamarádek. Musely jsme se vidět, než se odstěhuju do kláštera. "Dáš mi víc?" To je otázka Milého, která mě provází a "provokuje" poslední měsíce. Vzdávám se svých kamarádů, rodiny, hor, výletů a hezkýho oblečení.